Rozsáhlý areál Valašského muzea v přírodě patří k nejznámějším a nejvýznamnějším skanzenům u nás. Na velkém prostoru dokumentuje stavby, zvyky a tradice lidové kultury Valašska. Pravidelně se zde koná řada kulturních akcí.

3 prohlídkové trasy:

Dřevěné městečko – soubor staveb původních i rekonstruovaných podle návrhu malíře a grafika Bohumíra Jaroňka. Budován od r. 1925, zahrnuje kopie fojtství z Velkých Karlovic, rekonstrukci dřevěného kostela z Větřkovic, tři původní objekty z rožnovského náměstí a kopii hospody z rožnovského náměstí. Areál je doplněn hřbitovem a řadou drobných hospodářských staveb.

Mlýnská dolina – soubor pěti technických staveb – mlýna, pily a valchy z Velkých Karlovic, lisovny oleje z Brumova a kopie hamru z Ostravice. Všechny objekty jsou v provozu.

Valašská dědina – nejrozsáhlejší soubor, ve kterém je v současnosti na 70 roubených staveb, které svým umístěním a vybavením dokumentují osídlení Valašska. Většina obytných objektů je zařízena původním inventářem a přístupná. V areálu se nachází soubor salašnických staveb, sloužících chovu stáda původního plemene valašských ovcí.

Na pomezí Štramberku a Kopřivnice vznikla Sluneční stezka s astrologickou symbolikou a meditačními místy. Vede serpentinami úbočí beskydské Bílé hory a na 12 zastaveních podle počtu znamení zvěrokruhu nabízí pohled na astrologické symboly, pověsti a souvislosti. Doplněna jsou i souhvězdí jednotlivých slunečních znamení. U každého znamení je ukryto slovo - napsáno na lavici, vyryto do kamene a podobně. Všech 12 slov pak tvoří poselství Johna Lennona.

Horské městečko Štramberk s ojediněle zachovalým souborem lidové architektury se nachází v těsném sousedství města Kopřivnice v centru Štramberské vrchoviny v předhůří Beskyd. Pro svou malebnost je město nazýváno „Moravský Betlém". Ve Štramberku samotném je mnoho výletních míst: zřícenina hradu Trúba s rozhlednou ze 13.st., Národní sad na Kotouči s jeskyní Šipkou, Muzeum malíře Zdeňka Buriana, lidová architektura valašských roubených chalup z 18. a 19.století, muzeum Novojičínska, rozhledna na Bílé hoře, botanická zahrada a arboretum (v areálu postupně vzniká expozice mokřadní a suchomilné vegetace. Jsou zde místní druhy ohrožených a zvláště chráněných rostlin. Najdete zde kamenný labyrint a význavači horolezectví zde mohou navštívit horolezecké cety na stěnách bývalého lomu). Z dalších zajímavostí zve k návštěvě Aqua Terra - mini ZOO, která je stálou výstavou akvarijních a terarijních zvířat a největším sladkovodním akváriem ve Štramberku. Nachází se na náměstí pod schody na hrad Trúba. Štramberk proslavil voňavý perníkový výrobek zvaný „Štramberské uši", který zde pečou již dlouhá staletí v upomínku na legendární vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241. Štramberkem vede Lašská naučná stezka. Na tuto naučnou stezku, jejíž počátek i konec je u nádraží ČD ve Štramberku, se můžete vydat od prvního zastavení, kterým je Národní sad. Tento výchozí bod je vhodný zejména pro návštěvníky z řad motoristů, neboť poblíž se nachází záchytné parkoviště. Celková délka této stezky je 6 km s celkovým počtěm 13 zastavení osazených informačními tabulemi o zajímavostech daného místa.

Technické muzeum TATRA: nejucelenější sbírka věnovaná kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka TATRA. Na šedesát osobních a nákladních automobilů ze všech etap výroby doplňují podvozky, motory, modely, designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a různé rarity. Spoustu zajímavých a vyčerpávajících informací poskytují vícejazyčné videoboxy s filmovými sekvencemi automobilových skvostů.

Expozice Emila a Dany Zátopkových: velmi moderně pojatá expozice, jež se nachází v prostorách Technického muzea, nabízí kromě informací o sportovních úspěších manželů Zátopkových i autentické fotografie, medaile, trofeje, plakety, upomínkové předměty, Zátopkovu reprezentační bundu nebo startovní číslo z legendárních OH v Londýně a taky různé osobní věci manželů Zátopkových. Součástí expozice je i dokumentární film vzniklý ve spolupráci s finskou TV, který je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin – právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů.

Lašské muzeum v Šustalově vile: nenechte si ujít stálou expozici věnovanou někdejší místní továrně na hliněné zboží a kopřivnickým rodákům, zejména pak malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi.

Muzeum fojtství: můžete nahlédnout do života lidí v minulosti, seznámit se s lidovými zvyky a tradicemi. Poznáte, jak cestovali naši předkové. Vždyť právě zde v roce 1850 začal Ignác Šustala, fojtův syn, s výrobou prvních bryček a kočárů a právem mu náleží vzpomínka mezi významnými kopřivnickými rodáky.

Rozsáhlý hradní areál byl založen kolem poloviny 13. století, v současné době je významnou kulturní památkou, která se do povědomí návštěvníků zapsala každoročně pořádanými Rytířskými slavnostmi, i pravidelnými sobotními a nedělními programy z historické a folkové hudby, poezie. Vyhlídka byla zbudovaná na hradním paláci v roce 1993. Je z ní unikátní výhled na celé pásmo Radhoštských a Moravskoslezských Beskyd, za dobrého počasí je viditelná řada měst v podhůří. Velkým lákadlem pro všechny návštěvníky je obora, založená biskupem Prusinovským na rozloze 65 ha s daňčí a mufloní zvěří. Se jménem Hukvaldy je nerozlučně spjat život a dílo hudebního skladatele Leoše Janáčka. Na počátku 20. století započal zde své letní pobyty a později si zde zakoupil domek, který je dnes zařízen jako Památník života a díla Leoše Janáčka. Z Hukvald čerpal motivy pro svá operní díla, krajovou atmosféru zachytil ve sborových skladbách, komponovaných na básně Petra Bezruče. Areál hukvaldského hradu a přilehlé obory je již několik let dějištěm mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.

Největší hornické muzeum v České republice s nejširší nabídkou doplňkových služeb nabízí svým návštěvníkům celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Muzeum se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké venuše – 46 mm vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým" tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků.

Expozice:

Výstavní vila

Expozice ve výstavní budově představují vhodný začátek každé prohlídky areálu – stejně dobře ale mohou návštěvu i zakončit. Návštěvník zde totiž má užitečnou možnost dát si do širších souvislostí vše, co uvidí v ostatních částech muzea, a tak umocnit dojmy z pobytu v areálu. V budově je několik tématicky oddělených expozic, které v souhrnu představují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale i hornictví na Ostravsku vůbec.

Podzemní expozice – kulturní památka důl Anselm

Unikátní expozice se nachází ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm, kam návštěvníci sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Cesta dolů je sice dlouhá jen několik málo metrů, přesto umožní udělat si představu o tom, jakým způsobem se horníci dostávali za prací každý den.

Expozice důlního záchranářství

Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře.

Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu

Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu.

Zoologická zahrada Ostrava byla založena v roce 1951. Rozkládá se na ploše 100 ha a je domovem téměř 300 druhům zvířat. Afričtí kopytníci (žirafy či zebry), dravci a papoušci, šimpanzi, lemuři, sloni, hroši a řada dalších zajímavých zvířat jsou každoročně středem zájmu všech návštěvníků. V letních měsících zde probíhají sokolnická představení, v zimním období večerní krmení slonů, za příznivých sněhových podmínek lze přímo v areálu zoo běžkovat. Lákadlem je rovněž sezónní komentované krmení zvířat, večerní prohlídky s průvodcem či množství doprovodných akcí nejen pro děti . Pro děti je v areálu rovněž několik hracích koutků. V létě 2007 byl otevřen Botanický park, který rozšířil návštěvnickou část o 3 nové botanické stezky navazující bezprostředně na zoologické expozice. O rok později byly realizovány nové výběhy pro jeřáby a pandy červené. Zoo se také dočkala své první expozice nočních zvířat a prvního mořského akvária. V roce 2009 došlo k otevření nové expozice nazvané „Malá Amazonie", kde je možno vidět mimo jiné drápkaté opičky či tropické druhy pavouků a žab. Děti jistě potěší nově upravené dětské hřiště doplněné o atraktivní hrací prvky.

ZOO Zlín je třetí nejnavštěvovanější českou zoo. Zoologická zahrada (52 ha) se rozkládá v přírodním areálu, ve kterém roste více než 1 100 druhů dřevin a okrasných bylin.

Prohlídka ZOO

Celý areál zabere 6 až 8 hodin. Za tuto dobu zhlédnete většinu expozic a některé ukázky krmení či jiných programů. Méně náročný okruh v horní části zoo zvládnete za 2,5 hodiny. Zahrnuje část expozic Jižní Ameriky, expozici lachtanů, tropickou halu Yucatan, stáje lipicánů, park v okolí zámku Lešná, terária v suterénu zámku, pavilon primátů, expozici goril a tučňáků, exotické ptactvo a pavilon afrických kopytníků.

Zámek Lešná

Návštěva zámku vám zabere 45 minut.

Zámecký park a atrakce pro děti.

(Středně náročná turistická túra) Autem z Trojanovice přes Kunčice, Čeladnou do Ostravice (cca 20 km). Z nádraží ČD Ostravice (M) – Ostravice, Mazák – pokračovat po neznačené asfaltové cestě k hrázi přehrady Šance (Ž) – Pod Čuplem (Ž) – Kobylanka (Ž) – Lysá hora

Délka trasy celkem 10 km. Výšlap trvá cca 2 hod. 20 min. Žlutá turistická značka vede po bývalé naučné stezce okrajem Národní přírodní rezervace Mazácký prales o rozloze 62 ha. Území, kterým budete procházet, je dokladem přirozených lesních porostů v jedlobukovém a smrkobukovém vegetačním stupni. Výhodné životní podmínky zde nachází řada vzácných rostlin a živočichů. Lysá hora je někdy přezdívána jako královna Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá neopakovatelný rozhled na hřebeny a údolí Beskyd, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry. Na vrcholku Lysé hory je meteorologická stanice, televizní vysílač, horská služba, horská chata SKI, občerstvení Šantán, horská chata Lysá hora a ubytovna Kameňák.

Doporučujeme odpolední relaxaci u vody (vodní nádrž Baška nebo vodní nádrž Olešná)!

Autem do Frenštátu pod Radhoštěm (nebo pěšky – je to cca 4 km)

Frenštát p. R. – Velký Javorník – modrá trasa

Modrá trasa, délka 7,5 km, převýšení 510 m. Cesta vede z náměstí Míru a ulicí Jandovo stromořadí, ulicí Příčnice směrem na Papratnou a Bartošky a dále do sedla mezi Velkým a Malým Javorníkem. Odtud je necelý kilometr po červené značce na vrchol Velkého Javorníku. Pro zpáteční cestu je možné použít i modrou trasu do Padolí, kde je horská chata a dále po žluté trase k železniční stanici ve Veřovicích (celkem 5 km). Jiná možnost je po červené směrem na Malý Javorník (840 m. n. m.) a dále po modré kolem Kyčery (875 m. n. m.) do horského sedla Pindula, kde je stylová Zbojnická koliba a stanice autobusu (celkem 5 km).

Frenštát p. R. – Velký Javorník – zelená trasa

Zelená trasa, délka 6 km, převýšení 510 m. Zelené vyznačení vede z města pěšinou k hotelu Vlčina na Horečkách a lesem na kotu Plesová (610 m), odtud značným stoupáním na vrchol Velkého Javorníku (918 m). Zde je turistická chata, odkud je pěkný výhled na město s okolními horami, zejména v odpoledních hodinách. Zpět kolem skokanských můstků.